Gymnázium a SOŠ Rokycany oslaví v příštím roce 150 let své existence. Při pohledu do historie naší školy zjišťujeme, že za půl druhého století museli učitelé i studenti opakovaně čelit náročným zkouškám – první světové válce, nacistické okupaci, politickým zvratům i hospodářským krizím.
Ještě před několika dny jsme si nedokázali představit, že by podobně závažná situace mohla nastat i za našich životů. Válka na Ukrajině to ale změnila. Ruská federace napadla Ukrajinu a my denně sledujeme zprávy o bezohledném násilí, o utrpení civilistů, o ostřelování jaderné elektrárny, o lidech nucených opustit své domovy. V koutku duše odmítáme uvěřit, že se to skutečně děje. Vidíme své kolegy nebo spolužáky, kteří z Ukrajiny pocházejí a právem si dělají starosti o své blízké. Bojujeme s pocitem bezmoci. Co zmůžou učitelé a žáci jedné školy na malém městě?
Nedokážeme zařídit uzavření příměří a potrestání válečných zločinů. Ale můžeme se ještě pečlivěji zaměřit na cíle, které i tak dlouhodobě sledujeme. Vést naše studenty k úctě k lidskému životu, k respektování lidských a občanských práv, ke kritickému myšlení a zodpovědnému přístupu k informacím. Podpořit je, kdykoliv přijdou s nápady, jak se smysluplně zapojit do humanitární pomoci. Podat pomocnou ruku každému, kdo u nás chce studovat. Připravit kurzy češtiny i pro případné zájemce zvenčí.
Budoucnost Ukrajiny se dnes významně dotýká i budoucnosti nás všech. Záleží tedy i na nás, jaká bude.
