Třetí podzimní zásah v NP Šumava na území kepelského Zhůří proběhl v pátek 11. 10. 2024. Akci jsme nezrušili, i když předpověď počasí nebyla dobrá.
Ve čtvrtek jsme došli podle plánu asi 6 km na místo ubytování. Cesta okolo jeskyně s jezírkem údolím Peklo podél Volšovky se zastávkou u barokního mlýna Sterzmühle, který se objevil v několika pohádkách a filmech, byla lemována nádhernými hřiby a bedlami. Maruška Kasíková s Terkou Zieglerovou jich nasbírali plnou tašku. Velkou atrakcí na konci cesty bylo i stádo zvědavých krav na louce pod Mochovem, se kterými jsme se fotili asi 30 minut. Večer jsme strávili opékáním klobás v krbu a zpěvem u kytary, na kterou zahřáli i Filip Červenka a Jakub Gaman. Chlapci také rozdělali oheň, nasekali třísky na podpal a postarali se o donesení dřeva a další věci, a tak jsme se zahřáli a najedli poměrně rychle. Zpestřením večera byla otužilecká koupel v jezírku, ke které se nakonec odhodlali téměř všichni pouze s jedinou s výjimkou. Voda měla krásných 10 stupňů a vzduch byl jen o trochu chladnější. Pěší přesun z Mochova na kepelské Zhůří po silnici přes Starou huť se odehrál ještě bez deště. Když dorazila botanička NP Šumava Romana Roučková s kolegou, začalo pršet. Nedali jsme se ale odradit a naší první prací byla péče o jeřáby, které jsme sázeli před třemi roky na jaře okolo cesty podél žluté turistické značky směrem k Železné Rudě. Otrhali jsme porost v oplocení a upravili pletivo, aby odolalo zimní zátěži. Pozitivní je, že uhynul pouze jeden jediný jeřáb z 50. V drsném klimatu v okolí Křemelné ale jeřáby moc nerostou a také ještě neplodí. Zvětšení oplocení okolo vzácné vrby černající, která původní pletivo už přerostla přibližně o 1 metr do šířky i výšky, bylo dílem okamžiku. Rozšířili jsme obvod oplocení o polovinu. Po přestávce na jídlo, kdy dokonce po celou dobu svítilo slunce, jsme se rozdělili na 2 týmy podle preference terénu bažina / vlhká louka. Jakub Tichý s dalšími dvěma hochy šli vyřezávat náletové smrčky do levé části naší patronátní plochy, zbytek výpravy, tzn. děvčata a Filip Náhlík, se vydal do bažinné louky zvětšovat pokusné plochy s odstraněným bylinným porostem rašeliníku, ploníku, sítin a ostřic, kde už několik let rostou vzácné chráněné druhy jako ostřice dvoudomá, rosnatka okrouhlolistá, srpnatka fermežová a nově zjištěný mech podobný srpnatce, ohrožený štírovec závitkolistý, Scorpidium revolvens. Po kotníky ve vodě a v dešti jsme jednu plochu stihli rozšířit po celém obvodu. Vykopaným materiálem, smrkovými větvemi a kameny jsme zaházeli jednu z nechtěných melioračních rýh, u ostatních 3 ploch jsme odstranili porost z nejvíce zarostlých míst. Během práce v bažině se nakonec tak rozpršelo, že jsme asi po hodině byli celí mokří a před druhou hodinou odpolední jsme se rozhodli práci ukončit, vyrazili na zastávku u hájovny Slučí tah, odjeli autobusem do Rudy, a po krátké pauze v Cross Café pak odjeli přímým rychlíkem do Rokycan. Přes nepřízeň počasí se akce povedla, nikomu moc nevadilo, že jsme byli mokří jako vodníci, protože jsme se prací hodně zahřáli. Někteří z účastníků si také odnesli nepřenositelnou osobní zkušenost ohledně kvality vlastního vybavení a jeho odolnosti proti dešti. Je třeba poděkovat všem účastníků za ochotu dobrovolně pomoci při údržbě životního prostředí mnoha vzácných druhů organismů i v drsných klimatických podmínkách.
