Počasí v dubnu bývá aprílové.
Lodě vytahujeme do bahna, autobusem jezdíme v neoprenech, protože svléknout svršky a dát je suché do „mokrého zavazadla“ je téměř nemožné. Teplota vzduchu osciluje kolem 10 stupňů, voda o něco níž. Respekt přichází až po prvních půleskymácích. Ortodoxní freestylisté to zkoušejí i dnem vzhůru. Ti, co si zaplavali, mohou potvrdit. Adrenalin pomáhá překonat teplotní diskomfort i zdřevěnělé nohy, když máte pod mostem v proudu zastavit a opustit loď. Na řece mimo nás je jen mlžný opar a sem tam nějaký zpěvný pták. Vlastně vnímáme jen tlumeně zanikající výkřiky kormidelníků na své háčky ve zvláštním hukotu horního toku Otavy, když má v Rejštejně na odečtu necelou stovku. A to je ideální. Kameny jsou schované a rychlost toku nenechá nikoho ani na chvilku vydechnout. Takže samotné splutí, pokud nezachraňujeme uvízlé Robinsony, dáváme lehce přes hodinu. A povětšinou dle pokynů – za sebou, s rozestupy a špičkou dolů. I když se brada některým trochu chvěje, lze na tvářích zahlédnout lehce zamrzlý úsměv. Dali jsme to!
Je čtvrtek 20. dubna a přestává hustě pršet. Drobně sněží…
